Novoroční předsevzetí: 30 nápadů a jak je letos opravdu dodržet
Novoroční předsevzetí dodrží víc lidí, než se traduje: ve velkém švédském experimentu se po roce za úspěšné považovalo 55 % těch, kdo odpověděli. Šanci zvyšují tři věci – formulovat cíl jako „začnu“ místo „přestanu“, rozdělit ho na malé týdenní kroky a mít aspoň trochu podpory. Níže najdeš data bez mýtů, 30 nápadů s prvním krokem na první týden, postup v 7 krocích a pracovní list k vytištění.
- Ve studii Oscarsson a kol. (2020, N = 1 066) se po roce za úspěšné ve svém předsevzetí považovalo 55 % respondentů, kteří odpověděli; jde o sebehodnocení.
- Lidé s „přístupovým“ cílem (začít něco dělat) uspěli častěji než lidé s „vyhýbavým“ cílem (přestat něco dělat): 58,9 % vs. 47,1 %.
- Číslo „jen 8 % lidí dodrží předsevzetí“ koluje internetem, ale nepodařilo se nám dohledat žádnou recenzovanou studii, ze které by pocházelo.
- Začátek roku, měsíce i týdne funguje jako „nový začátek“, po kterém lidé častěji začínají pracovat na cílech (Dai, Milkman a Riis, 2014).
- Plány typu „když nastane X, udělám Y“ měly v metaanalýze 94 testů středně velký až velký efekt na dosažení cíle (d = 0,65; Gollwitzer a Sheeran, 2006).
Kolik lidí novoroční předsevzetí opravdu dodrží (data, ne mýty)
Na otázku „kolik lidí dodrží novoroční předsevzetí“ najdeš na internetu čísla od 8 do 30 %, většinou bez odkazu na zdroj. Recenzovaných studií, které lidi s předsevzetím skutečně sledovaly v čase, je málo. Dvě nejcitovanější říkají něco jiného, než by sis podle titulků myslel.
Studie Oscarsson a kol. (2020): 55 % po roce
Švédští psychologové v roce 2020 publikovali v časopise PLOS ONE experiment s 1 066 lidmi z běžné populace. Účastníci si předsevzetí formulovali sami a byli náhodně rozděleni do tří skupin: kontrolní, se „základní podporou“ (informace a cvičení o stanovování cílů) a s „rozšířenou podporou“.
- Nejčastější předsevzetí: fyzické zdraví, hubnutí a stravování.
- Po roce se za úspěšné považovalo 55 % respondentů, kteří na dotazník odpověděli.
- Přístupové cíle („začnu chodit plavat“) uspěly častěji než vyhýbavé („přestanu jíst sladké“): 58,9 % vs. 47,1 %.
- Nejlépe dopadla skupina se základní podporou – ne ta s nejvíc informacemi. Trocha struktury pomohla víc než hodně teorie.
Dvě výhrady: úspěch hlásili sami účastníci (sebehodnocení, ne měření) a do výsledku se počítají jen lidé, kteří po roce odpověděli. Skutečná úspěšnost všech, kdo začínali, bude spíš nižší.
Norcross a kol. (2002): předsevzetí pomáhá, i když ne všem
Starší americká studie sledovala půl roku 159 lidí s novoročním předsevzetím a 123 podobných lidí, kteří chtěli stejnou změnu udělat „někdy později“. Po šesti měsících bylo nepřetržitě úspěšných 46 % lidí s předsevzetím, ale jen 4 % těch bez něj. Jde o malý vzorek a opět o sebehodnocení, ale ukazuje to, že rozhodnutí s datem začátku má smysl.
Odkud je „jen 8 %“
Číslo 8 % se v článcích opakuje roky, obvykle s odkazem na „studii univerzity“. Dohledatelný recenzovaný článek, který by ho změřil, jsme nenašli; ani jedna z výše uvedených studií ho neuvádí. Neber ho proto jako fakt. Realističtější závěr zní: zhruba polovina lidí má po roce pocit, že předsevzetí dodržela, a jde to ovlivnit tím, jak cíl formuluješ a jak ho rozložíš.
Proč leden funguje: efekt nového začátku
Katherine Milkman a kolegové (Dai, Milkman a Riis, 2014) ukázali na třech velkých souborech dat, že lidé častěji hledají slovo „dieta“, chodí do posilovny a zavazují se k cílům hned po časových milnících: začátek roku, měsíce, týdne nebo semestru, narozeniny, svátky. Autoři tomu říkají fresh start effect – efekt nového začátku.
Vysvětlení: milník rozdělí čas na „staré já“ a „nové já“. Minulé neúspěchy patří do uzavřeného období a ty se díváš víc na velký obraz. Pro praxi z toho plynou dvě věci:
- Leden je dobrý start, ale ne jediný. Když předsevzetí v únoru spadne, další nový začátek je nejbližší pondělí nebo první den měsíce. Nemusíš čekat rok.
- Milník sám nestačí. Motivaci dodá, ale vydrží jen pár dní. Zbytek musí udělat plán – o něm je zbytek článku.
30 nápadů na novoroční předsevzetí
Všechny nápady jsou formulované přístupově („začnu“, „budu“), protože tak podle dat vycházejí lépe. Ke každému je první krok na první týden – malý tak, aby se nedal vymluvit.
Zdraví a energie
| Předsevzetí | První krok v týdnu 1 |
|---|---|
| Budu chodit 8 000 kroků denně | Zjisti svůj průměr za poslední týden v telefonu a přidej 1 000 |
| Začnu cvičit dvakrát týdně | Zapiš si do plánu dva konkrétní termíny po 20 minutách |
| Budu chodit spát do 23:00 | Nastav si připomínku ve 22:30 „začni končit“ |
| Budu pít víc vody | Ráno si napusť láhev a nech ji na stole |
| Budu mít zeleninu ke každému obědu | Při nákupu kup zeleninu na 3 obědy |
| Začnu se protahovat | 5 minut po ranní kávě, tři dny v týdnu |
Práce a peníze (vč. OSVČ)
| Předsevzetí | První krok v týdnu 1 |
|---|---|
| Začnu měřit, kolik hodin mi zabere která zakázka | Spusť časovač u každé práce a v pátek se podívej na součet |
| Budu fakturovat do 3 dnů od předání | Vystav všechny dlužné faktury z prosince |
| Zvýším si hodinovou sazbu | Spočítej si skutečnou sazbu za minulý měsíc (příjem ÷ všechny hodiny) |
| Budu si odkládat 10 % příjmu | Založ si spořicí účet a nastav trvalý příkaz |
| Budu mít jeden den v týdnu bez schůzek | Vyber den a zablokuj ho na 4 týdny dopředu |
| Začnu každý týden plánovat v neděli | 15 minut v neděli večer: 3 hlavní věci na týden |
Učení
| Předsevzetí | První krok v týdnu 1 |
|---|---|
| Budu se učit jazyk 15 minut denně | Vyber jednu aplikaci nebo učebnici a navaž učení na snídani |
| Přečtu 12 knih | Vyber první knihu a čti 10 stránek před spaním |
| Naučím se novou pracovní dovednost | Najdi jeden kurz a odkoukej první lekci |
| Dodělám rozdělaný projekt | Sepiš, co přesně chybí, a udělej nejmenší z kroků |
| Budu si psát deník | Tři věty každý večer: co se povedlo, co ne, co zítra |
| Budu se učit průběžně, ne až ve zkouškovém | Po každé přednášce 20 minut opakování |
Vztahy
| Předsevzetí | První krok v týdnu 1 |
|---|---|
| Budu volat rodičům každý týden | Dej si opakovaný úkol na neděli |
| Uvidím se s kamarády aspoň jednou měsíčně | Navrhni termín první akce do skupiny |
| Budu mít s partnerem večer bez telefonů | Domluvte si jeden konkrétní večer v týdnu |
| Budu chválit konkrétně | Jednou denně řekni někomu, co přesně se mu povedlo |
| Začnu dobrovolničit | Najdi jednu organizaci ve svém okolí a napiš jí |
| Budu si pamatovat narozeniny | Zapiš narozeniny blízkých jako roční opakované úkoly |
Digitální život
| Předsevzetí | První krok v týdnu 1 |
|---|---|
| Budu nabíjet telefon mimo ložnici | Kup si obyčejný budík nebo přesuň nabíječku do předsíně |
| Budu kontrolovat e-maily třikrát denně | Zvol tři časy a vypni oznámení o nových e-mailech |
| Začnu pracovat v blocích bez notifikací | Jeden 25minutový blok denně s telefonem v jiné místnosti |
| Budu mít uklizenou plochu a stažené soubory | 15 minut v pátek: smaž nebo roztřiď |
| Budu zálohovat fotky | Nastav automatickou zálohu a zkontroluj, že běží |
| Budu mít večer hodinu bez obrazovky | Vyber náhradní činnost (kniha, procházka) a připrav si ji |
Jak předsevzetí dodržet: 7 kroků
- Formuluj cíl jako „začnu“, ne „přestanu“. Místo „přestanu sedět u seriálů“ napiš „třikrát týdně se večer projdu“. V datech Oscarssona a kol. byly přístupové cíle úspěšnější (58,9 % vs. 47,1 %). Postup, jak cíl zpřesnit, najdeš v článku jak si stanovit cíle.
- Jedno předsevzetí, ne pět. Když chceš změnit všechno najednou, v prvním náročném týdnu vypadne všechno najednou.
- Napiš si plán „když–pak“. „Když v pondělí, středu a pátek přijdu z práce, převléknu se a půjdu na 20 minut ven.“ Peter Gollwitzer a Paschal Sheeran (2006) v metaanalýze 94 testů zjistili, že takové plány měly na dosažení cíle středně velký až velký efekt (d = 0,65).
- Prvních 30 dní ber jako výzvu, ne jako hotový návyk. Ve studii Lally a kol. (2009) trvalo, než chování dosáhlo 95 % své maximální automatičnosti, typicky kolem 66 dní, s rozptylem 18–254 dní (horní hodnoty jsou odhad modelu). Po měsíci tedy ještě nevyhráváš – ale máš rozjeto. Víc v článku jak vytvořit návyk.
- Měř. Odškrtnutí v trackeru je malá odměna a zároveň ti ukáže, kdy začínáš ujíždět. Stačí papírový habit tracker nebo aplikace.
- Najdi si podporu. Ve švédské studii uspěla nejlépe skupina, která dostala jen „trochu“ podpory. Stačí parťák, se kterým si jednou týdně napíšete, jak to jde.
- Počítej s vypadnutím: nikdy dvakrát po sobě. Jeden vynechaný den proces vytváření návyku podle Lally a kol. podstatně nenarušil. Problém začíná, když z jednoho dne jsou tři. Pravidlo zní: vynechat můžeš, dvakrát za sebou ne.
Pokud ti padá hlavně vůle, přečti si článek sebedisciplína – vysvětluje, proč je lepší spoléhat na systém než na sílu vůle.
Pracovní list: předsevzetí na jednu stránku
Vytiskni si list, vyplň ho tužkou a dej ho na místo, kde ho budeš vídat. V dialogu tisku můžeš zvolit i „Uložit jako PDF“.
Moje předsevzetí na rok ______
| Moje předsevzetí (začnu…) | |
|---|---|
| Proč je to pro mě důležité | |
| Plán když–pak Když …, tak … | |
| První krok (do 7 dnů) | |
| Jak poznám pokrok | |
| Kdo mi pomůže / komu se budu hlásit | |
| Co udělám, když vypadnu |
| Týden | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Splněno? |
Předsevzetí v CORTEXu: cíl, 30denní kontrakt a návyk
Papír stačí. Pokud ale chceš, aby ti předsevzetí samo připomínalo další krok, můžeš ho postavit v aplikaci CORTEX, která je zdarma pro všechny. Postup:
- Předsevzetí = cíl. Založ cíl s termínem a kategorií („Uběhnout 10 km do června“). Procento splnění se počítá z hotových úkolů, takže vidíš, kde jsi. Víc o tom na stránce sledování cílů.
- První měsíc = osobní kontrakt. V osobním kontraktu si sepíšeš závazek na 30 dní: až tři pilíře s frekvencí (denně, v pracovní dny, obden, týdně), důvod „proč“ a vlastnoruční podpis. Kontrakt ti z pilířů vytvoří úkoly a návyky.
- Denní krok = návyk. V habit trackeru nastavíš dobrý návyk (ano/ne nebo s denním cílem, třeba 8 000 kroků) nebo zlozvyk, který chceš držet pod limitem.
- Podpora = aliance. S kamarády se můžete spojit v alianci a hlídat se navzájem.

Férově: CORTEX neukazuje sérii (streak) u jednotlivých návyků. Počítá jen celkovou sérii tvé aktivity v aplikaci. Pokud chceš vidět řetízek u každého návyku zvlášť, papírový tracker ti v tom poslouží líp.

Časté otázky
Kolik lidí dodrží novoroční předsevzetí?
Ve švédské studii Oscarsson a kol. (2020) se po roce za úspěšné považovalo 55 % respondentů, kteří odpověděli. Jde o sebehodnocení, takže skutečné číslo bude spíš nižší. Často citovaných „8 %“ nemá dohledatelný vědecký zdroj.
Jaká jsou nejčastější novoroční předsevzetí?
Ve studii s 1 066 lidmi šlo nejčastěji o fyzické zdraví, hubnutí a stravování. Další častá témata jsou peníze, učení, méně času na telefonu a víc času s blízkými.
Jak si dát novoroční předsevzetí, které vydrží?
Formuluj ho jako něco, co začneš dělat, ne co přestaneš. Vyber jedno, rozlož ho na týdenní kroky, napiš si plán „když nastane X, udělám Y“, měř pokrok a domluv se s někým, kdo se tě bude ptát, jak to jde.
Kdy začít, když leden nevyjde?
Hned na dalším „novém začátku“: v pondělí, prvního v měsíci nebo po narozeninách. Výzkum efektu nového začátku (Dai, Milkman a Riis, 2014) ukazuje, že tyhle milníky motivují podobně jako Nový rok.
Je lepší jedno předsevzetí, nebo víc?
Jedno, maximálně dvě. Každá změna potřebuje pozornost a energii, hlavně v prvních týdnech. Až první předsevzetí poběží samo, přidej další.
Zdroje a další čtení
- Oscarsson, Carlbring, Andersson & Rozental (2020): A large-scale experiment on New Year’s resolutions – PLOS ONE
- Norcross, Mrykalo & Blagys (2002): Auld lang syne: Success predictors, change processes, and self-reported outcomes of New Year’s resolvers and nonresolvers – Journal of Clinical Psychology
- Dai, Milkman & Riis (2014): The fresh start effect – Management Science
- Gollwitzer & Sheeran (2006): Implementation intentions and goal achievement: A meta-analysis – Advances in Experimental Social Psychology
- Lally, van Jaarsveld, Potts & Wardle (2009): How are habits formed – European Journal of Social Psychology
Začni hrát svůj život
CORTEX je zdarma pro všechny. Úkoly, návyky, cíle a odměny v jednom systému, na počítači i v mobilu.
VYTVOŘIT ÚČET ZDARMA